Série vznikla na popud Terezy Severové pro výstavní projekt Svítící oči (festival 4+4 dny v pohybu), který konfrontoval přístupy vystavujících umělců-rodičů (čtyřicátníků, kteří vyrůstali „bez sítě“) a jejich dětí vyrůstajících v době internetu, médií a sociálních sítí. Herotová na sérii pracuje dále i po ukončení tohoto projektu.


Z textu Terezy Severové – Jak vlastně naše děti vnímají realitu? Jejich pohled na svět je nepochybně utvářený i zkušeností s elektronickými a informačními sítěmi. Někteří odborníci se dokonce domnívají, že vliv technologií na vývoj lidstva a školství je tak převratný, že v blízké budoucnosti lze očekávat změny přirovnatelné k vývojové nespojitosti (např. Don Tapscott popsal již v roce 1997 nejmladší generaci jako Net Generation). Marc Prensky dokonce děti , které se narodily po roce 1980, označil jako „digitální domorodce“, zatímco dříve narozené, kteří vyrůstali v analogovém světě, nazval „digitálními přistěhovalci“.


Petra Herotová (*1980) vystudovala grafiku na FAVU VUT (u Margity Titlové) v Brně a následně pražskou UMPRUM (Ateliér intermediální konfrontace Jiřího Davida). V rámci studia absolvovala také stáž na Akademii výtvarných umění v Praze (Ateliér malířství II/škola Vladimíra Skrepla). Ve svém konceptuálně zaměřeném díle se zabývá především stereotypy lidských rolí ve společnosti. Velmi často do něj vkládá autobiografické prvky – vlastní rodinu, emoce, význam osobní identity. Formálně pak pracuje s texty, kresebnými plánky, grafy či mapami, performancemi nebo i videem. Je držitelkou Startpoint Prize 2007 a kromě mnoha českých a slovenských galerijních institucí prezentovala své práce na skupinových výstavách v Łódźi, Rize nebo v Kunstmuseu v Bonnu.